V běžné řeči se „karavan“ a „obytňák“ často zaměňují, ale technicky i prakticky jde o dvě odlišné věci. Rozdíl je důležitý hlavně kvůli tomu, co potřebujete k řízení a jak cestu organizujete.
Obytný vůz je samostatné motorové vozidlo – obytná nástavba je postavená přímo na podvozku (u nás na Fiatu Ducato). Řídíte ho jako auto, nikam ho nepřipojujete a nikde neodpojujete. Výhoda: jednoduchost. Jedete, zaparkujete, bydlíte. Nevýhoda: když chcete vyrazit na výlet po okolí, berete celý vůz s sebou, nebo necháte tábor stát a jedete pěšky/na kole.
Karavan nemá vlastní motor – je to přívěs, který táhne tažné vozidlo (auto). Výhoda: jakmile dorazíte na místo, karavan necháte stát a autem jezdíte po okolí bez bydlení na zádech. Nevýhoda: potřebujete auto s dostatečným tažným zařízením a zkušenost s couváním a parkováním s přívěsem, což spoustu lidí odrazuje.
Obytný vůz do 3 500 kg (jako náš Dethleffs Globebus) řídíte na běžný řidičák skupiny B. Karavan navíc vyžaduje řidičák skupiny BE, pokud souprava (auto + přívěs) přesáhne 3 500 kg – a to se u větších karavanů stává běžně. Víc o pravidlech pro skupinu B najdete v samostatném článku.
Pro první zkušenost s cestováním na kolečkách je obytný vůz jednodušší na rozjezd – nic nepřipojujete, neučíte se couvat s přívěsem, stačí běžný řidičák. Karavan dává smysl, pokud plánujete dlouhodobě stát na jednom místě (např. u moře) a chcete mít po ruce auto na výlety bez tažení celého obydlí.